Jaroslav Smítal

Jaroslav Smítal v roce 1959 maturoval v rodném městě. V letech 1959-61 pracoval jako stavební dělník u Dopravních staveb Olomouc. V letech 1961-66 vystudoval obor matematická analýza na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1966-80 na této fakultě také působil. Po jejím rozdělení v roce 1980 přešel na Matematicko-fyzikální fakultu, kde setrval do roku 1992. Od roku 1993 je ředitelem Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě (do roku 1989 nemohl zastávat žádnou významnější funkci). V roce 1972 získal hodnost kandidáta věd pod vedením T. Šaláta, habilitoval se v roce 1979, hodnost doktora věd získal v roce 1985 a hodnost profesora v roce 1989.

Jaroslav Smítal publikoval více než 60 vědeckých prací, desítku učebnic a učebních textů. Vědecky pracoval původně v teorii funkcí a v teorii funkcionálních rovnic. Mezinárodně známým se stal v roce 1972, kdy publikoval řešení 50 let starého problému o Cauchyho funkcionální rovnici, který formulovali Banach a Steinhaus. Od počátku 80. let se převážně věnuje teorii diskrétních dynamických systémů. Nejvýznamnějším výsledkem, kterého dosáhl v roce 1994 společně s B. Schweizerem, je klasifikace jednorozměrných dynamických systémů, založená na vlastnostech asymptotických rozdělení vzdáleností mezi dvojicemi proximitních trajektorií.

Literatura:

1. Snoha, L'., Štefánková, M.: Profesor Jaroslav Smítal šedesátiletý. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 47 (2002), str. 171-173.

Autor: Pavel Šišma