meta data stránky
  •  

Karel Segeth


Narozen:  10. května 1943



Karel Segeth studoval v letech 1959-64 na matematicko-fyzikální fakultě v Praze a po absolvování specializace numerická matematika nastoupil do oddělení konstruktivních metod řešení diferenciálních rovnic Matematického ústavu ČSAV. Ve stejném ústavu a oddělení (nyní oddělení konstruktivních metod matematické analýzy) pracuje dodnes. V roce 1969 získal titul doktora přírodních věd a v roce 1972 obhájil kandidátskou práci. V letech 1991-96 byl opakovaně zvolen do vědecké rady Matematického ústavu a posléze i jejím předsedou. Od roku 1996 je ředitelem ústavu. V témže roce se habilitoval pro obor přibližné a numerické metody.

Oblast odborného zájmu Karla Segetha se dá všeobecně charakterizovat jako úlohy matematické fyziky a numerické modelování fyzikálních jevů. Zabýval se numerickou kvadraturou a zejména různými aspekty metody konečných prvků: teorií aproximace, rychlými metodami pro řešení velkých řídkých soustav lineárních algebraických rovnic a víceúrovňovými technikami pro řešení nelineárních eliptických okrajových úloh. Věnoval se též teoretickému studiu i numerickému řešení soustavy nelineárních parciálních diferenciálních rovnic, která popisuje funkci polovodičové součástky, a v poslední době zejména aposteriorním odhadům chyb v metodě konečných prvků pro řešení nelineárních parciálních diferenciálních rovnic parabolického typu a aplikací metody přímek na řešení evolučních rovnic. Další významnou oblast zájmu představuje pro K. Segetha modelování vícerozměrných fyzikálních polí v geofyzice, především při geofyzikálním a archeologickém průzkumu a v dalších oblastech fyziky. Karel Segeth je autorem nebo spoluautorem více než 100 prací, monografie z oblasti matematických metod v geofyzikálním modelování, pěti vysokoškolských skript a několika dalších učebních textů. V tisku je monografie Higher-Order Finite Element Methods, kterou napsal společně s P. Šolínem a I. Doleželem.
 

Literatura:

1. Přikryl, P.: K šedesátinám docenta Karla Segetha. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 48 (2003), str. 169-170.

Autor: Pavel Šišma