Jiří Veselý

Po maturitě v Plzni studoval Jiří Veselý od roku 1957 na matematicko-fyzikální fakultě v Praze matematickou analýzu. Studium ukončil v roce 1962 prací z lineárního programování. Po dvouleté vojenské službě nastoupil do vědecké přípravy. Kandidátskou práci o potenciálech dvojvrstvy obhájil v roce 1970. Jeho školitelem byl prof. J. Král, který v roce 1966 kolem sebe soustředil několik zájemců o matematickou anlýzu a uváděl je do studia teorie potenciálu. Vědecký zájem Jiřího Veselého je orientován zejména na klasickou a abstraktní teorii potenciálu: vlastnosti potenciálů pro Laplaceovu rovnici a rovnici pro vedení tepla, řešení Dirichletovy úlohy, harmonické pokračování, věty o průměru, Martinova hranice apod. Habilitační práci sepsal na téma Dirichletova úloha v teorii harmonických jader. Je autorem či spoluautorem deseti učebních textů. Jeho dvoudílná učebnice Matematická analýza pro učitele byla brzy rozebrána. Podílel se také na překladu Rudinovy učebnice Real and Complex Analysis.

Hluboké zaujetí pro pedagogickou práci přivedlo Jiřího Veselého postupně k dalším odborným zájmům: k historii matematiky a k popularizaci matematiky zaměřené především na středoškolské učitele. Je autorem či spoluautorem mnoha životopisných, historických, přehledových či popularizačních prací. Patří k nejaktivnějším propagátorům TeXu, v roce 1990 založil a byl prvním předsedou Československého sdružení uživatelů TeXu. V letech 1990-91 byl proděkanem matematicko-fyzikální fakulty, působil v Akademickém senátu UK a opakovaně v Akademickém senátu MFF UK.

Literatura:

1. Netuka, I.: Významné životní jubileum docenta Jiřího Veselého. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 45 (2000), str. 167-168.

Autor: Pavel Šišma