Alexander Ženíšek

Narozen: 29. ledna 1936 v Brně

Alexander Ženíšek po studiích fyziky na brněnské univerzitě získal místo asistenta na Katedře fyziky Fakulty strojní VUT v Brně. O jeho aktivitách v oblasti fyziky svědčí učebnice Základy fyziky II, kterou napsal společně s B. Klimešem a J. Kracíkem. V roce 1967 se seznámil s metodou konečných prvků a po setkání s prof. Milošem Zlámalem od roku 1970 pracoval pod jeho vedením v Laboratoři počítacích strojů VUT. V roce 1990 přešel na katedru matematiky strojní fakulty jako profesor matematiky, kde působil v letech 1994-2003 jako ředitel Ústavu matematiky. Po odchodu do důchodu se stal v roce 2005 emeritním profesorem VUT.

V oblasti metody konečných prvků se stal Ženíšek uznávanou autoritou. Zabýval se ovšem i jinými oblastmi matematiky, které mají význam pro metodu konečných prvků. Např. teorii křivkového a plošného integrálu a teorií Sobolevových prostorů. Je autorem (nebo spoluautorem) sedmi monografií nebo kapitol v monografiích. Jmenujme alespoň knihy Nonlinear Elliptic and Evolution Problems and their Finite Element Approximations a Sobolev Spaces and their Applications in the Finite Element method. Výsledky jeho práce jsou obsaženy v téměř sedmdesáti vědeckých pracích, je ale autorem rovněž kladně hodnocených básnických sbírek.

Literatura:

1. Feistauer, M.: K sedmdesátinám profesora Alexandra Ženíška - cesta od fyziky přes numerickou matematiku k poezii. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 51 (2006), č. 4, str. 337-339.
 

Autor: Jaroslav Folta, Pavel Šišma